#13 / RANDE V KOUPELNĚ

Moje koupelna je pravděpodobně nejlepší místo, na kterém jste kdy byli, pokud jste měli to štěstí, ji navštívit. Vznikla tak trochu z nouze, protože když někdo navrhoval dispozice mýho bytu, zapomněl do nich koupelnu zahrnout. Když byly postavený příčky, někomu to došlo, a tak koupelna stojí v místě, kde měl být původně špajz. Chodí se do ní z kuchyně a přibližně osmdesát procent z celé místnosti zabírá vana, do které se musí lézt čelem, ale to mi vůbec nevadí, protože můj život by bez vany ztratil smysl.

Svoje návštěvy trochu podezřívám z toho, že ke mně chodí přespávat jenom kvůli tomu, aby se u mě mohli osprchovat… A dneska to byl Petr. V koupelně byl už asi čtyřicet minut, což je na kluka docela výkon, a rozhodně to nevypadalo, že by se chystal vylézt ven. Trochu jsem ho podezřívala, že tam brečí, protože jsem slyšela zevnitř takové hýkavé zvuky a nemám zámek na dveřích, takže jsou neustále trochu pootevřené, ale bylo mi blbý se ho ptát, abych to ještě nezhoršila.

Petr u mě totiž večer zazvonil s tím, že se rozešel se svojí holkou a nemá kam jít. A tak přišel za mnou, protože já evidentně vypadám jako útulek pro opuštěné muže v nouzi. Nejdřív mi vypověděl jak je smutnej a zkroušenej, a jak to mezi nima poslední dobou skřípalo. Pak mi pověděl, že se každý měsíc modlil, aby jeho holka Markéta, která je mimochodem moje kamarádka, měla svý dny, protože to byla jediná doba v měsíci, kdy s ním chtěla spát. A potom už naštěstí nic nepovídal a šel do sprchy. Já jsem seděla v obýváku a říkala jsem si, že jsem dostala asi o trochu víc informací, než jsem si kdy přála vědět.

Když se mi zdálo, že už tam byl nezdravě (a neekonomicky) dlouho, tak jsem se odhodlala a zeptala jsem se ho přes dveře, jestli je v pořádku. To ho zřejmě probudilo, a tak konečně vypnul vodu a vylezl ven. Chvíli coural v ručníku po mém bytě, pořád povídal nějaký kraviny a vypadal jako takový ty lidi, co si vzali nějaký špatný drogy, a tak je jim blbě a trochu se motaj.

Nejdivnější na té situaci bylo asi to, že před pár lety, když jsme spolu studovali na vejšce a bydleli spolu v jednom bytě, tak jsem do něj byla hrozně moc zamilovaná. A vydrželo mi to tehdy fakt dlouho. On se mnou ale nikdy nic mít nechtěl, a navíc se mnou pak po jedné párty, kterou si nepamatuju, prakticky ze dne na den přestal mluvit a brzy se odstěhoval do jinam. Slyšela jsem od kamarádů, že jsem ho prý tehdy polila od hlavy k patě červeným vínem, protože jsem mu chtěla v hospodě rozepnout kalhoty a on se nechtěl dát. Já jsem zvolila strategii “co si nepamatuju, to se nestalo”, a i kdyby se to náhodou stalo, tak mi to stejně nepřipadá jako dost dobrý důvod k tomu, aby spolu dva lidi přestali mluvit. Každopádně od té doby bylo naše přátelství takový vlažný.

Ve všech těch vlažných vzpomínkách jsem se šla taky trochu ohřát do sprchy. Předtím jsem vysvětlila Petrovi, kde je gauč, na kterém bude spát, a doufala jsem, že než vylezu z koupelny, bude už počítat ovečky a nebude se mnou chtít sdílet další post-pravdivé zážitky ze svého ex-vztahu.

Mezitím, co jsem se sprchovala, jsem slyšela z obýváku nějaký šrumec, ale říkala jsem si že není moc pravděpodobný, že by mě Petr chtěl vykrást, protože se přece jenom známe pár let a docela rychle bych ho vystopovala, a tak jsem to neřešila.

Za chvíli jsem si ale všimla, že se mírně zvětšila škvíra mezi dveřmi a za další chvíli se dveře otevřely úplně a dovnitř vcházel Petr. Byl oblečený jenom do kondomu, a vypadal docela motivovaně… Vlastně jsem si možná takovou situaci někdy před pěti lety, v hluboké zamilovanosti, i přála. Z toho je jasně vidět, že bych měla být opatrnější v tom, co si přeju, protože co když se to náhodou jednou splní…

Nevěděla jsem, co mu na to říct, a tak jsem nic neříkala a on taky nic neříkal a normálně vešel za mnou do vany. Byla jsem z toho taková zmatená, ale dala jsem mu do ruky houbu a nechala jsem si umýt záda, což jsem využila k tomu, abych se dostala k východu z vany. Když jsem měla záda umytá, vypnula jsem teplou vodu a překvapeného Petra jsem osprchovala od hlavy až k patě, dokud nevypadal, že si svůj původní plán rozmyslel. Pak jsem vypnula vodu, vzala jsem si ručník a nechala jsem ho chladit ve vaně.

Petr po chvíli vylezl nahý a mokrý z koupelny, pokapal mi celou podlahu vodou a sednul si naproti mě ke stolu, na kterém předtím připravil dvě skleničky s vínem a zapálil svíčku. Vzal si do ruky skleničku a se slovy “tak na zdraví..”, ji zvednul.

Napila jsem se s ním trochu vína, hodila jsem přes něj deku, abych se nemusela dívat, jak z něj v pravidelných intervalech okapávají kapky vody na můj koberec, a poslechla jsem si, co mi to vlastně přišel dneska povědět… Rozvyprávěl se, jak byl hrozně hloupej, že mě nemiloval už tehdy, a že je stejně hroznej kokot, kterej si mě nezaslouží, což byla vlastně pravda. Taky jsem se dozvěděla, že jsem mu na tom zapomenutém školním večírku vyznala lásku a byla jsem hrozně neodbytná, a když se mi snažil vysvětlit, že nemá zájem a zapnout si kalhoty, tak jsem ho ještě polila vínem a zničila mu jeho nejoblíbenější tričko. Povídal mim jak udělal tehdy osudovou chybu, že mě hned nepomiloval a nepořídil si se mnou dítě, ale byl ztripovanej, tak se to prej dá chápat.

Neměla jsem chuť, mu na to cokoliv říkat, a tak jsem dopila skleničku s vínem a šla jsem si lehnout k sobě do postele. Vysvětlila jsem mu, že jestli si on nepůjde lehnout na ten gauč, tak si může jít lehnout třeba pod most, což naštěstí pochopil, a tak se zabalil do deky a odšoural se do obýváku.

Ráno, když jsem vstala, Petr byl už sbalenej a čekal na mě, aby se rozloučil. Omluvil se mi za předchozí večer, ale byl prej zhulenej a opilej, a tak bych to mohla chápat. Vzal si svoji tašku, rozloučil se jedním nekonečným objetím, a pak stál ještě dlouho ve dveřích, než se mi je podařilo zavřít, aniž bych mu do nich přiskřípla prsty.

Asi za tři dny jsem našla na facebooku oznámení o tom, že se Petr a Markéta zasnoubili. V komentáři pod příspěvkem jsem se připojila k řadám gratulantů a šla jsem spláchnout ty podivné vzpomínky do koupelny, která má teď nově západku na dveřích, aby se už podobně bizarní noc nemusela nikdy opakovat..

Komentáře

Komentář

3 Replies to “#13 / RANDE V KOUPELNĚ”

  1. Post-pravda!:))

  2. Petr je krypl 😀

    1. To je trošku silný slovo, on to nemyslel zle, byl jenom zhulenej 😉

Napsat komentář: Roman Zrušit odpověď na komentář